Třída 8.C

Stále vymýšlíme jak se zabavit o přestávkách, a tak nás napadlo vyrobit si vlastní stolní hry. Byla to fuška, ale zvládli jsme to na jedničku a teď můžeme o přestávkách svádět napínavé souboje v dámě a upravené verzi člověče nezlob se. Jednoho dne jsme se všichni sešli v dílnách a začali s výrobou. Nejprve jsme si museli dřevo pořádně rozměřit a pak podle hesla „dvakrát měř a jednou řež“ také nařezat. Dál jsme se chopili rašplí a šmirglu a nařezané hranolky přesných rozměrů 60 mm začali pečlivě opracovávat a dávat jim postupně tvar hracích figurek, kostek a žetonů. Nakonec jsme vzali bravy a štětce a všechny výrobky natřeli do krásných barev. Práce nás nejenom bavila, ale také jsme se naučili spoustu nových dovedností, které se nám budou určitě jednou hodit.

 

text a foto: RNDr. Teichmann Jiří, třídní učitel 4. C

Letošní zima je na sněhovou nadílku opravdu štědrá a nás nechává pohled na zasněženou krajinu kolem školy v klidu. Tak jsme jednoho lednového dne vzali pekáče a vydali se bobovat. Jezdilo to náramně, dokonce jsme uspořádali závody komu to z kopce sviští nejrychleji. Vyhráli jsme úplně všichni, protože jsme se náramně vyřádili a nasmáli.

 

text a foto: RNDr. Teichmann Jiří, třídní učitel 4. C

Začátkem prosince jsme si všichni mohli vyzkoušet foukání kouliček ze skla a zároveň jsme si je mohli ozdobit a odnést jako vánoční dáreček. Na chvíli se z nás stali mistři skláři a kreslíři. Ale nemyslete si, není to žádná legrace pracovat nad plamenem, který má obrovskou teplotu a do toho z plných plic foukat do dlouhé trubice a vyfouknout krásnou a souměrnou kouličku. Nesmí se fouknout ani moc ani málo, zkrátka jen tak akorát. Kdo nechtěl foukat, mohl si vyrobit skleněný rampouch, což bylo snad ještě složitější.

 

text a foto: RNDr. Teichmann Jiří, třídní učitel 4. C

V adventním čase jsme se také podívali do Ratibořic, kde jsme se dověděli, jak dříve slavili advent a vánoce na zámku, ale také obyčejní lidé v podzámčí. Na zámku nás přijala služebná Poldi a postupně nás provedla celým zámkem, kde jsme se setkali s důstojným panem farářem, který nám vysvětlil, proč se na Vánoce používá při mších fialová barva. Mohli jsme se s panem správcem podívat na přípravu štědrovečerní hostiny, s kuchařkami péct vánočku, s panským synem prohlédnou cizokrajné ovoce, jako jsou mandarinky, ananasy, datle a fíky a s paní kněžnou se podívat na absolutní novinku dovezenou až z dalekého Tyrolska – ozdobený vánoční stromeček. Ve mlýně a na Starém bělidle jsme se seznámili se zvyky obyčejných a chudých lidí. Mlynářovic děti nám zazpívaly koledy a ukázaly lidové tance. Nakonec jsme zavítali na jarmark, kde jsme si mohli koupit čaj, trdelník a nějaké ty sladkosti nebo drobnosti na krk. Na jarmarku jsme také viděli pěvecké vystoupení a zpívání koled a také nám paní mlynářka přečetla krásnou pohádku o ježíškovi a seznámila nás s pověstí o pečení vánočky.

 

text a foto: RNDr. Teichmann Jiří, třídní učitel 4. C

5. prosince jsme všichni seděli jako na trní a ani nedutali. Snažili jsme se tvářit, jako když ve třídě vůbec nejsme. Ale marně, čertům jsme stejně neutekli. Vtrhli do třídy jako velká voda a už to všechno lítalo. Čerti se rozeběhli po třídě a už nás řezali metlou hlava nehlava – samozřejmě jen zlobivce. Na hodňousky je peklo krátké. Naštěstí jsme celkem hodná třída, tak se to letos obešlo jenom se splněním úkolů a nikoho si čerti do pekla neodnesli. Od andělů a Mikuláše jsme za odměnu a celoroční dobrou práci dostali sladkou odměnu. Ale všem se nám ulevilo, když čertiska odešla. Uf máme to za sebou. 

 

text a foto: RNDr. Teichmann Jiří, třídní učitel 4. C

Back to top